Life & Stories

Co bych měla začít všechno dělat

09/12/2011

Asi to, co mě baví. To především. Od rozchodu s F pořád jen přemejšlím, co je nejlepší a hlavně jsem začala mít ze všeho strach. Dokonce se bojím i mýho „snu“ přestěhovat se a začít pracovat v Praze. Nikdy jsem se toho nebála a teďka, když mám jedinou možnost se bojím. Ale nevím čeho, vůbec. Možná tý dálky nebo že ho už neuvidím (a chci ho vídat pak?) a těch lidí nebo že budu Pražák. Protože to já se zas umím aklimatizovat do velkoměsta, né že né. Fakt nevím nic, tak hrozně moc, až mi je z toho špatně.

Dneska jsem celý odpoledne dělala balistiky, už jich je požehnaně a nejsem ještě ani v půlce. První a druhý už budu moct v neděli balit do sáčků a nebudou chybět ani cedulky jaká je která (minule nějak chyběly). Klidně bych se tím živila a vzala to jako druhou práci nějakou. A postupně přidávala produkty :)

Zítra brzo, ve tři ráno jedeme s mamkou do Vídně. Zasloužily jsme si to, víte. Nikde jsme spolu nikdy nebyly takhle. Tak se těším, není tam vůbec žádnej sníh což je trošku plus, protože moje zimní boty byly vyhozeny minulý týden do popelnice a prej bych sešmajdala i Uggy. Takže mám prd. A nevím, jaký boty si mám vzít, protože nevím, jestli bude pršet nebo né a znáte to. Asi radši dvoje, jedny nechám v autobuse.

Jak jsem odešla od O2 a předala zpět své červené HTC a super paušál, musela jsem jít škemrat zpátky do T-Mobile. Nakonec se mi to těžce vyplatilo, protože mám smartphone za korunu, internet v mobilu a dostatek volných minut i sms. Doufám, že můj další telefon bude moci být iPhone 4S white. Ale to bych se musela přestat bát života, jít do Prahy a začít tam pracovat někde v rozumný firmě. Kdy já dostanu rozum?

A tak vůbec, já se hrozně těším až začnu dělat věci, co mě bavěj. Chtěla bych hodně vařit, cvičit, běhat, psát a fotit. Všechno dokupy. A budu to dělat. Nebudu spěchat domů za žádným přítelem a budu si dělat co chci a sama a tak.

Například na začátku listopadu jsem naučila svoje rodiče hledat keše. Potom mě každý víkend nutili jít na keše, tak jsme chodili. Našli jsme jich v okolí hodně. Na fotce moje máma s GPS zamnou :)

A taky jsem říkala, že bych letos zas zkusila snowboard. Jo a prošvihla jsem lístek na RFP za 1000 CZK protože jsem idiot. Prej to bude úplně brutální nářez, mají pozvat samý dobrý kapely, tak jsem zvědavá. Čekám hlavně Mando Diao, nezlobila bych se, kdyby dorazili Korn, Limp Bizkit a Franz Ferdinand. Tak uvidíme. Vidíte, ani nemám s kým tam ject. No nic, půjdu spát, protože za chvíli vstávám a bylo by docela fajn si po šesti dnech umýt vlasy – dobytek.

Kdo mi nahodí do komentářů pár odkazů nebo přímo receptů na dobrý měkký vlhký nepečený cukroví, má plus :)

You Might Also Like

8 Comments

  • Reply Kaj. 09/12/2011 at 20:41

    Přestěhovala bych se do Prahy! Ale chápu, že to má u tebe své pro i proti.
    Vídeň si užij :))
    A na Rock for people se těším nejvíc na světě!

  • Reply M 09/12/2011 at 23:39

    A co nejaky jednoduchy e-shop, kdyz ti jdou balistiky tak na odbyt? ;)

  • Reply moni 10/12/2011 at 10:04

    Strasne moc chapu ten strach, kdyz najednou clovek ma udelat ten velkej krok, o kterym si predtim jen tak rikal, ze by to mozna bylo nejlepsi. Ale ted najednou je to tady a vzdat se domova, mist kde jsi vyrostla, mi prijde strasne tezky.
    Uzijte si s mamou vylet! My jsme zas nejely a je to skoda. Mely jsme dnes jet a uplne jsme to zas vypustily ..
    E-shop neni spatnej napad co? :-))

  • Reply p. 10/12/2011 at 21:22

    ty voe, nevaz se a jdi do toho, jen udelej ten krok!

    jinak u nas frci salam – http://cukrovi-recepty.cz/nepecene-salamy-a-rolady/195-piskotovy-salam.html

  • Reply Lucienda 11/12/2011 at 13:23

    raffaela znáš??? kdyžtak ti dám recept nemá to chybu!

  • Reply nat 11/12/2011 at 14:24

    víte, to opravdu není tak jednoduchý :) říká se o tom dobře, ale když to má přijít, tak jakoby to nešlo úplně. nemám ráda tadyty hory celou dobu a najednou je miluju! prostě… nevím.

    za recepty díky, raffaela nakul :)

  • Reply elis 11/12/2011 at 20:00

    Nat, máš čas, tak si to můžeš v klidu všechno srovnat a promyslet… moje zkušenost je taková, že zásadní rozhodnutí se nevyplatí uspěchat, tak co třeba zůstat ještě chvíli v Bukách, odpočinout si, dát se dokupy a pak jít do Prahy – až budeš prostě cítit, že je ta pravá chvíle? :) zas nemůžeš čekat moc dlouho, protože potřebuješ práci, to je jasný… ale aspoň trochu času si dát po tom náročným období.
    přijde mi, že jsi hodně cílevědomá, dokážeš fakt makat jak v práci tak na sobě, kolikrát až čumím, jak to vlastně zvládáš… tak tohle píšu jako takovej „protipól“ – né jako že se máš začít flákat :)) ale prostě odpočinout si chvíli a nabrat síly na nový začátek :) držím palce a nepochybuju, že to zvládneš <3

  • Napsat komentář: elis Cancel Reply